Tvrze


NOVIGRAD – Frankopanská tvrz neboli Kaštel, o které se neví, kdy byla postavena, ale z Vinodolského zákoníku je patrné, že už v roce 1288 patřila knížecímu rodu Frankopanů, zůstala až do roku 1761 v takové podobě, v jaké byla postavena. Po popravě Franja Krsta Frankopana a Petra Zrinského (chorvatské knížata, která chystala vzpouru proti Habsburkům, za to byli ve Vídeňském Novém městě popraveni – pozn. překladatele) v roce 1671 se jejich majetek stal kořistí feudálů. V roce 1685 Maďarská komora dala Novi Vinodolski do pronájmu baronu Františku Rigoni. V předávacím zápisu bylo popsané celé město i jeho majetek, kromě jiného byly uvedeny v přízemí města sklepy a sklady, dokonce i sklady pavlínských mnichů.
V roce 1692 Maďarská komora prodala Rakouské komoře všechny zrinsko-frankopanské přímořské majetky za 500.000 forintů, a tak se Novi Vinodolski téhož roku stal součástí rakouského dílu monarchie. V roce 1749 město znovu změnilo majitele, připadlo pod správu Vídeňské deputace, přesněji pod „Banco-Gefôöhlen Administration in Herzogthum Krain und Litorale Austriaticum" se sídlem v Lublani. V roce 1761, 3. srpna, správa banky navrhla deputaci ve Vídni, aby se 2/3 vinodolského kaštelu zbořily kvůli velikým výdajům na údržbu a správu, s tím, že jedna třetina bude dostatečná pro byt správce a jeho rodiny.
Tak byl původní frankopanský hrad zmenšen, jeho ruiny i dnes uzavírají ze západní strany hlavní vinodolské náměstí. Na ploše náměstí, v nově zasazené kamenné dlažbě, jsou zaneseny základy kulaté věže neboli „rondelu", jak ji obyvatelé nazývají, když o ní mluví.
 
 
Národní čítárna a muzeum
Národní muzeum
V přízemí frankopanské tvrze (kaštelu) se nachází Národní čítárna a knihovna, která byla založena v době chorvatského obrození v roce 1845. Čítárna hrála velmi důležitou roli v kulturním životě města. Z tohoto důvodu, na znamení vděčnosti, obyvatelé Nového Vinodolského odhalili zakladateli Čítárny knězi Josipu Mažuranićovi pamětní desku na jeho rodném domě ve staré části města dne 9. prosince 1988.
Ve druhém patře kaštelu je Národní muzeum, které se v době založení nacházelo v prostorách bývalé Diecéze. Tuto důležitou instituci, muzeum, založil dne 1. května 1951 jeden z obyvatel Nového Vinodolského, učitel Juraj Potočnjak.
 Velmi zajímavé a originální výstavy Muzea vzbuzují zájem návštěvníků, protože je seznamují s minulostí obyvatel tohoto kraje, s jejich životem a tradicemi, a to od roku 1288 až do dnešních dnů. Zvláště zajímavá je etnografická sbírka původních lidových krojů a hudebních nástrojů, dále pak archeologické a hydroarcheologické nálezy z Nového Vinodolského a obce Povile, sbírka uměleckých předmětů a zbraní, stejně jako pamětní sbírka spisovatelů z rodu Mažuranićů.
 
Římská tvrz Lopsica (Lopar)
Odborníci se v tvrzeních rozcházejí, někteří uvádějí, že Lopar byla stará římská pevnost, zatímco druzí se domnívají, že to bylo středověké, frankopanské město. Ať už to bylo jakkoliv, smutné je, že nám dodnes zůstaly jako svědci minulosti jen ruiny zdí, které nám nic neříkají, ale určitě mnoho pamatují.
Zbytky města Lopar byly dobře zachované až do začátku druhé světové války. Rekonstrukce půdorysu osady z té doby stejně jako fotografie potvrzují, že město mělo tvar pětiúhelníku, ze strany od moře ho bránily dvě větší obranné čtvercové věže a ze severu dvě menší.

Tato webová stránka používá sušenky pro lepší uživatelský zážitek a funkčnost. Více informací